sobota 31. října 2015

Last call for flight TK46

Je středa 7. října 2015 a ihned po práci vyrážíme na pražské letiště odkud začíná v 7hodin večer naše několikahodinová cesta. Tentokrát je naším přestupním uzlem do světa mezinárodní vzdušný přístav Instanbul, Ataturk (IST).
Let z Prahy trval něco málo přes 2 hodiny, plus časový posun (1h). Máme tedy 2 hodiny do odletu. Před dalšími 12 hodinami v letadle se chceme co nejvíce projít, projdeme tedy letiště křížem krážem.
Je to velice zajímavá křižovatka národů - afričané v pestrobarevných oblecích, šejkové z arabského poloostrovu, muži v bílých prostěradlech, japonci, thajci, evropané a spousta, spousta dalších...
V tom zničeho nic procitnu při pohledu na tabuli odletů, kde u našeho letu svítí nápis "LAST CALL". Jsme v tu chvíli na opačné straně letiště, než kde bychom měli být. Začíná mi to připomínat loňskou cestu do Maroka, kde jsme při prohlídce Londýna málem nestihli bus zpět na letiště. Uháníme přes celé letiště, jediné co rozhodně nechci - je strávit dovolenou v Turecku, alespoň ne letos :-). Nakonec stíháme poslední letištní bus k letadlu, při našem nástupu je již letadlo téměř plné a po chvíli posádka hlásí "boarding complete".
Odlétáme v 0:50 místního času, A330 je nad očekávání celkem prostorné a pohodlné letadlo, alespoň proti A320/321 nebo B737 pro krátší vzdálenosti. Po přeletu Kaspického moře usínám a probouzím se asi hodinu letu před Pekingem. Přelétáme jižní Koreu, hlavní město Soul a čeká nás poslední hodina letu na Japonské ostrovy. Na Kansai international airport (KIX) dosedáme kolem půl 6 večer, je čtvrtek 8. října, časový posun je +7hod v létě (CEST->JST), resp. +8hod v zimě (CET->JST) - protože Japonsko nezavádí letní čas.
Než se propleteme spletitými uličkami letiště, přejedeme letištním vláčkem do příletového terminálu a projdeme přes imigrační úředníky je půl 8.
Konečně opouštíme letiště, které je postavené na umělém ostrově o rozměrech 4x2.5km. Budova letištního terminálu je dle Wikipedie největší místností na světě (https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_leti%C5%A1t%C4%9B_Kansai)

Několik málo fotek z mobilu...
https://goo.gl/photos/ni8MGuhXGkEiazJd9


neděle 18. května 2014

London city center in 4 hours

We are starting our journey to Morocco on Sunday 18th May 2014 early morning. At 6 AM (CEST) our flight leaves Prague airport and in 2 hr (7:00 GMT) we are landing at London Luton airport.

While we are waiting for our baggage, we decided not to wait 8 hr for connecting flight at Luton airport, instead we took a Arriva green line 757 bus (£7.50 per person one way) to London center.

It was about 9 o'clock and we are leaving bus at Victoria station. We wish to see everything, we can - Westminster, Big Ben, London Eye, St. Paul's cathedral, Tower bridge, Tower,... but we have just 4hr for this trip. We have to return back to Luton airport until 3pm to catch our flight to Morocco.
It was a beautiful weather, full of sun shine and temperatures around 25deg.





Troubles on the way :)
We are planning use the green/yellow subway line to return back at Victoria station, but the green/yellow subway lines were closed this week. We have to use bus no. 15 and then no. 11. This line looks like sightseeing tour rather than public transport. The bus stops are very frequent and traffic jam increase travel time for more than 50 minutes. 
We are late, the bus to the airport is away.  Probably, there will be no holidays in Morocco, maybe we should spend it in England, comes to my mind. But in a few seconds our situation has been completely changed, again. Our bus is standing in traffic jam on the road's opposite side. Monika stops the bus with the words "...you don't leave without us..." and the bus driver open the doors and take us on board.
Africa adventure has been started.

úterý 22. října 2013

norway '13 - Oslem na kole

vítejte v Oslu - hlavním městě Norska. Město je položené na konci Oslofjordu a nejlépe jej poznáte ze sedla kola. Doporučuji vyjížďku na Hukodden (rekreační oblast jižně od města) a Holmenkollen (skokanské můstky severozápadně od města). Dominantami centra je budova radnice (Oslo Radhus) a budova opery (Operahuset)





čtvrtek 17. října 2013

norway '13 - jotunheimen

Jotunheimen (Domov obrů) - jsou hory s nejvyššími vrcholky Norska, ale také celé Skandinávie. Nejvyšším vrcholem je Galdhopiggen, Glittertind je jen o pár metrů nižší, má však sněhovou čepici a je s ní je vyšší. Aby norové tohle vyřešili jednou provždy, postavili na Galdhopiggenu chatu :-)




pondělí 30. září 2013

norway '13 - rallarvegen

Rallarvegen - výborná cyklostezka, postavená počátkem 20. století jako zásobovací cesta pro stavbu železnice do Bergenu. Výchozím bodem stezky je Haugastol, odkud se průbežně stoupá k Finse - vlaková zastávka, jezero, chata Finsehytta, středisko zimních sportů, v létě východisko túr na ledovec. Odtud pokračujeme dále do kopců až k nejvyššímu bodu trasy - Fagervatn (1343m) - tohle je nejkrásnější úsek celé trasy.




Překročením nejvyššího bodu, doposud převážně stoupající cesta zřetelně mění svůj charakter. Projíždíme nejdříve prudce klesající stezkou kolem mnoha jezer k zastávce Hallingskeid, následně už mírně klesající stezkou pokračujeme k jezerům a stanici u Myrdalu. Zde je třeba se rozhodnout, zda budete pokračovat do Vossu nebo do Flamu údolím Flamsdalen. Případný návrat je možný po své ose stejnou cestou, nebo můžete využít služeb vlakových společností Flamsbana (privatní spol.) a NSB.no (norské dráhy).

Ceny roku 2013 (jízdenka u průvodčího):
  • Flam-Myrda
    • osoba: 280NOK
    • kolo: 90NOK
  • Myrdal-Haugastol
    • osoba: 160NOK
    • kolo: 175NOK

Vzdálenosti:
  • Haugastol-Finse: 27km
  • Finse-Hallingskeid: 22km
  • Hallingskeid-Myrdal: 17km
  • Myrdal-Flam: 19km

neděle 29. září 2013

norway '13 - jostedalsbreen

Jostedalsbreen, je největší ledovec pevninské Evropy. Je snad nejmodřejší ze všech norských ledovců. V období na přelomu července-srpna z pod ledovce vytéká mohutná dravá ledovcová řeka. Stačí však pár minut a slunečné počasí je na nějakou dobu v nenávratnu.




sobota 28. září 2013

norway '13 - geirangerfjord

Fjord poblíž vesničky Geiranger je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanejších fjordů v Norsku. Okolní hory, jsou součástí obrovské náhorní plošiny táhnoucí se celým západním norskem, dosahují 1400-1800 metrů a zvedají se přímo z mořské hladiny. Fjordy se zařezávají hluboko do nitra náhorní plošiny v místech, kde ledovcové řeky z tajícího ledovce vyhloubily hluboké kaňony.


Tyto malé lodičky (na obrázku) poslušně svážejí turisty z celého světa, aby se mohli stát potravou místních Trollů bydlících nedaleko v horách, kam jezdí namačkáni do mnoha zájezdových autobusů a svou poslední cestu si náruživě fotografují. A že Trollové těch turistů ale spotřebují :-), nastěstí cestovatelé zatím nedocházejí, tak snad Trollové v tamních horách ještě dlouho a spokojeně přežijí...



Na území Trollů je pěkně studeno. Zatímco u moře teploty dosahují letních 25-30°C na horách je větrno a chladno (12-15°C), ale rozhledy stojí za to překonat tu trochu příkoří, nebo snad ne?...