Inook e-move

Již v dolomitech nám začalo vadit neustálé boření do hlubokého sněhu kdykoliv jsme se vydali mimo prošlapané cesty. Už v Itálii se nám zalíbily snežnice Salewa 999, nelíbila se nám však jejich cena (cca 200€), nehledě na skutečnost že sněznice Salewa se v čechách téměř neprodávají a v Itálii jsme to nestihli. Proto jsme začali od kamarádů a na internetu sbírat informace a zkušenosti s používáním snežnic dalších výrobců. Jednou z doporučovaných byl Inook OX, nakonec však rozhodl výprodej sněžnic - koupil jsem si nejvyšší model sněžnic Inook, za přibližně stejné peníze, jaké jsem byl ochoten původně investovat do modelu Inook OX (Salewa 999 je cca 2x dražší)

První test proběhl na osadě Jizerka, výstupem na Bukovec a následnou procházkou hlubokým prašanem okolo stavení na Jizerce. Už jen příjezd na Jizerku byl více než dobrodružný, cestu lemovaly sněhové bariéry, místy vysoké i několik metrů. Na parkovišti jsme nasadili naši novou výbavu a s nemalou pozorností okolních bežkařů jsme vyrazili. Největší problém nás překvapivě čekal hned na začátku našeho prvního testu - bylo potřeba se z vyfrézované silnice dostat, přes sněhový mantinel, na cca 1,5 metru vysokou sněhovou pláň. Vylézt sněhový mantinel byl spíše úkol pro mačky, než pro sněžnice, ale nahoře v hlubokém prašanu bychom se už do sněžnic nemuseli obout. Nezbylo než si vydupat schody nahoru ve sněžnicích. Konečně nahoře, ani s batohem se však neboříme více než pár centimetrů (do 15 cm) a nastává nálada na žertíky - schválně, kdo si dobrovolně sundá sněžnice a vyzkouší kam až se bez nich propadne? bohužel, nenašel se žádný dobrovolník :-)
Přechod sněhové pláně je velmi příjemnou záležitostí. Výstup na Bukovec byl poněkud zajímavější a při průchodu neprošlapaným terénem místy i trochu náročný. Kopec však není příliš vysoký, ale to tentokráte vůbec nevadilo, protože nešlo o nějaké trhání výškových metrů - hlavním cílem bylo pořádně otestovat chování sněžnic v náročnějším terénu.

Výstup se sněžnicemi Inook e-move byl víceméně bezproblémový, občas jsem si trapně přišlápl jednu sněžnici druhou a následně se divil, že s tou spodní nemohu pohnout. Čas od času jsem se zabořil do sněhové pokrývky hlouběji než jsem čekal, ale vždy to bylo způsobeno hlubokými dírami po nějakém jiném chudákovi co tam šel před námi - bez sněžnic. V horní partii jsem si teprve vzpoměl na možnost podložení paty zacvaknutím vázání, neveřili by jste, jak je ten kousek plastu pro stoupání prospěšný.
Nastává další zajímavý úsek - sestup. První krůčky byly poněkud nejisté, protože jsem nevěděl, jak moc se mohu na nové obutí spolehnout. Zjistili jsme, že sněžnice jistě a pevně drží až ve chvíli, kdy zatížíme dva příčné hroty pod botou. Dokud se tak nestane, má sněžnice tendenci lehounce ujíždět na patce z kopce dolů. Tohle se však týká pouze prudkých svahů a pojezdové vzdálenosti jsou minimální, každopádně je dobré s nimi ze začátku používání počítat.
Následná procházka kolem stavení na Jizerce, byla díky mírně se svažujícímu terénu z Bukovce nenáročná a např. pro zimní fotografování naprosto vyhovující.

http://www.inook.cz/sneznice/e-move/
http://www.raquettes-inook.com/2010-pages-inook-EN/31-hight-tech-ergo.php